[Financování oprav památek]

Fondy EU

Osvědčeným nástrojem pro zisk finančních prostředků se staly fondy EU. Česká republika se ale také velmi často dostává pod palbu kritiky, že právě odtud nedokáže peníze získat. Netýká se to pouze nevyčerpání dotací na úrovní krajů nebo krajských měst. Získat peníze mají povětšinou i ty nejmenší obce, které se sdružují do MAS (Místní akční skupina) apod.

Dotace od EU vs. národní dotace

Malým obcím již od minulého roku hrozí, že až do konce plánovací období 2020 nedostanou ani korunu z finančních dotací EU. Může za to nejen složitá byrokracie, ale také sváry a neshody místních zastupitelstev. Dotace o finanční prostředky tak často přichází až po termínu, do kdy se měly do Bruselu zaslat.

Tuto situaci v roce 2015 řešil ministr financí Andrej Babiš s ministrem kultury Danielem Hermanem na několika schůzkách. Dohodli se na finanční injekcí nejmenším obcím pro zmiňovaný rok. Obce si tak mezi sebou rozdělili částku 150 až 200 milionů korun. Obcím však hrozilo, že tyto peníze vůbec neuvidí. Do celé věci se velmi angažovalo Hnutí starostové a nezávislí, kteří chtěli pozměňovacím návrhem obcím přispět hned dvojnásobnou částku, tedy 400 miliony korun. To ovšem byl velmi nestandardní a politicky nekorektní přístup. Navíc na to v té době nebyly ve státním rozpočtu již žádné zbylé finanční prostředky.

IROP

IROP je nástupcem dnešních evropských dotací z regionálních operačních programů. A také další z nástrojů, jak čerpat evropské peníze. Ovšem ani on nemyslí na ty malé a nejmenší obce. Českou republiku bere více evropsky. Tento program vypsal již druhou výzvu na podání žádosti o dotaci na revitalizaci vybraných památek. Dosáhnou na ni ovšem jen v uvozovkách vybraní.

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro tuto výzvu připraveno více než 1,5 mld. Kč. Ty si mezi sebe ovšem rozdělí pouze ty památky, které jsou zapsané na Seznamu dědictví UNESCO. Nebo také dále:

Žádost o dotaci musí splňovat tato finanční kritéria:

Přeshraniční spolupráce

Další finanční prostředky lze získat z operačních programů (OP) Přeshraniční spolupráce 2014-2020. Ty se však týkají pouze některých měst a obcí na území ČR. Jak z názvu vyplývá, povětšinou finanční prostředky plynou obcím z příhraničních oblastí. V novém programovacím období, které již dva roky probíhá, se rozděluje celková částka přes 18 miliard Kč.

Velkou šanci na úspěch mají ty žádosti, jejichž projekt se dotýká oblasti cestovního ruchu. Nejvíce podporovány jsou aktivity typu vyznačování a výstavby nových cyklotras, turistických a lyžařských stezek nebo rozvoj a výstavba hraniční infrastruktury. Na projektech se vždy společně podílí obě země – spolupracující regiony. Jmenovitě jde o Polsko, Slovensko, Rakousko, Bavorsko a Sasko.

Obce zapojující se do tohoto typu přeshraniční spolupráce dobře vědí, že se jim jejich aktivita vyplácí. A to zejména finančně. V polovině tohoto roku bylo schváleno celkem 18 nových projektů s celkovou alokací 20 milionů eur. Všechny se týkají spolupráce s Polskem nebo Rakouskem. Ten největší s celkovou alokací 6,1 milionu se týká podpory vzdělání, odborného vedení a celoživotního učení a je vypracován spolu s rakouskou stranou v rámci programu INTERREG V-A.










praha

brno

jihlava

olomouc

ostrava

plzeň

liberec

ústí nad labem



Financování památek